Lidé
(1938) je básnířka, prozaička, překladatelka a historička umění. Vystudovala dějiny umění a estetiku, od druhé poloviny 60. let se začala systematičtěji věnovat psaní. V roce 1968 odešla do Paříže, kde vystudovala japanistiku, v pařížském muzeu orientálního umění Guimet se poté soustředila na japonské a čínské malířství. V 60. letech se podílela na činnosti pražské surrealistické skupiny, odborné i literární texty psané po odchodu do Paříže ve francouzštině publikovala v řadě francouzských i mezinárodních časopisů. Je považována za autorku, která experimentuje s jazykem, žánrem i autorskou výpovědí.
Výsledný efekt je však ještě překvapivější. Díky změněné perspektivě vnímání času získáváme odstup. Otázky po tom, kolik okamžiků se vejde do jediné chvíle nebo jak dlouhá je věčnost, se vynořují a zase mizí, neboť přestávají dávat smysl. Spolu s autorkou se ocitáme v bezčasí „pozorující nepřítomnosti“, bez pocitů, bez emocí, bez účasti a prakticky bez zaujetí.
Výsledný efekt je však ještě překvapivější. Díky změněné perspektivě vnímání času získáváme odstup. Otázky po tom, kolik okamžiků se vejde do jediné chvíle nebo jak dlouhá je věčnost, se vynořují a zase mizí, neboť přestávají dávat smysl. Spolu s autorkou se ocitáme v bezčasí „pozorující nepřítomnosti“, bez pocitů, bez emocí, bez účasti a prakticky bez zaujetí.
