Knihy zůstanou a kavárny také. Udrží je literáti a umělci, profesoři a studenti. Velmi ráda píšu v kavárnách. Ne každý to dokáže, protože je tu relativně hlučno, ale já mám zkušenost, že jakmile začnu, po pěti minutách už nic neslyším a nevidím a můžu se úplně ponořit do psaní.
se narodila v roce 1954 v Kursku v tehdejším Sovětském svazu jako dcera Karla Arnautoviće (1924–2000) z Vídně, který byl v roce 1934 spolu se svým nevlastním bratrem Slavoljubem odeslán Schutzbundem (paramilitární levicová organizace v předválečném Rakousku) na Krym. Její otec byl v roce 1943 v Sovětském svazu odsouzen k deseti letům pracovního tábora, strýc Slavoljub zemřel v roce 1942 v sovětském vězení. Arnautović se narodila v pracovním táboře, její matka Nina (1929–2001) byla Ruska. Po propuštění z tábora v roce 1956 se Karl Arnautović vrátil s manželkou a dcerou do Rakouska. Krátce nato matka s Ljubou odešla opět do Sovětského svazu a v roce 1960 se znovu přestěhovala do Vídně. Od roku 1960 žila Arnautović střídavě ve Vídni, Mnichově a Moskvě a od roku 1987 opět trvale ve Vídni. Vystudovala sociální pedagogiku, pracovala jako překladatelka, působila v Dokumentačním archivu Rakouského hnutí odporu (DÖW). Připravovala reportáže a další pořady pro rozhlasovou stanici Ö1. Spolu s Udo Sommou patří k předním rakouským odborníkům v oblasti audiodeskripce (hlasový popis ve filmu pro nevidomé). V roce 2018 vydala první knihu Im Verborgenen (Ve skrytu), která byla nominována na Rakouskou knižní cenu v kategorii debut, v roce 2021 druhý díl Junischnee (Červnový sníh), která získala mj. literární cenu za „nejlepší druhou knihu roku 2021. Trilogii uzavřela románem Erste Töchter (První dcery, 2024), nominovaným na Cenu Evropské unie za literaturu (EUPL) 2025.