Nové číslo Tvaru

2/2022

Milé čtenářky, milí čtenáři,

druhé číslo Tvaru patří již tradičně literárně-kritické ceně Tvárnice, letos to platí však jen zpola. Přinášíme esej Kritika roku Borise Hokra nazvaný „Chmurný Válečník aneb Receptorova intelektuální konečná“ (s. 14), v němž vysvětluje svoji volbu Díla roku 2021. Dal poněkud překvapivě zvítězit titulu, který nebyl napsán v češtině, nýbrž v angličtině, jeho autorem je Alistair Rennie a název zní výmluvně Chmurný Válečník (překlad Roman Tilcer). Autorovi i překladateli blahopřejeme! (A skotského prozaika, básníka a esejistu, který se angažuje i v hudebních projektech, budeme informovat.)

Milovník fantastiky Boris Hokr svou volbou opustil vody, o které Tvárnici primárně letos šlo a i nadále půjde, a sice hájemství české literatury. Zdůvodnění začíná těmito slovy:

Proč to nepřiznat? Měl jsem velké plány, jak se přemohu a budu v uplynulém roce sledovat více českou (nežánrovou) literaturu. Už v době půlročního bilancování (Tvar 14/2021) ale bylo jasné, že by to byla snaha křečovitá, v podstatě neupřímná a ve výsledku zbytečná.

Pomyslnou kritickou štafetu Boris Hokr však nyní nepředá, neboť se pátý ročník Tvárnice z technických důvodů o rok posouvá. Souvisí to s naším webem: Pro zvýšení jeho funkcionality potřebujeme nový. Prostředky na něj se snažíme získat na crowdfundingové platformě Hithit v kampani nazvané „Tvarujte českou literaturu“. Prosíme, podpořte nás, ať už sdílením kampaně na sociálních sítích, nebo zakoupením jedné z odměn.

Z úrody tohoto čísla si vás dovolím upozornit alespoň na rozhovor s izraelskou básnířkou a spisovatelkou Ritou Kogan. Moc se mi v rozhovoru líbí tahle pasáž:

Abych viděla něco skutečně takové, jaké je, musím na to hledět znovu a znovu, musím vyjít do ulic znovu a znovu a znovu. […] A teprve když najdu tuto ošklivost, mohu znovu odhalit skutečnou krásu toho místa.

Vzpomněl jsem si, jak mi kdysi kdosi vyprávěl, že nezaměnitelnou osobitost diamantům dodávají právě kazy (kterým se v branži říká mateřská znaménka). Kaz obecně vzato kvalitu něčeho zhoršuje, ovšem s diamanty a „kouty“ je tomu očividně jinak. A nejen s nimi, chtělo by se dodat. Dokonalost je vyhrazena tak nanejvýš bohům, a těžko kdy byla zápalnou směsí poezie.

Přeji vám zajímavé kouty!

 
Profil čísla
 
 
 
Články
 
Hudba slov je pro mě zásadní
 
Rozhovor s Ritou Kogan
 

Jsem velmi ovlivněna hudbou slov. Když narazím na něco, co se mi opravdu hodně líbí – i v próze a samozřejmě v poezii –, čtu si to nahlas, abych slyšela tu hudbu.

 

Ptá se Matěj Senft

 
 
 
Liliane Giraudon
 

Pokud se přijela uzavřít v tomhle zavěšeném prostoru, nedaleko moře, mezi zónou oranžových hald a horským pásem na východě, pak jen proto, že ráda psala na úpatí hory, kde se točí bouře.

 

Poezie

 
 
 

Tvar vychází již více než 30 let a díky profesionální redakci bude vycházet i nadále. S vaší pomocí bychom ale chtěli zpřístupnit kvalitní literaturu co největšímu množství čtenářů a zároveň ji učinit dostupnější.

 

Slovo

 
 
 
Martina PachmanováCivilizovaná žena. Ideál i paradox prvorepublikové vizuální kultury
 

Pro naši celospolečenskou hru na hledání velkých žen jich v této publikaci o vizuální kultuře oné doby objevíme hned několik – a člověk se stydí, že nám to trvalo tak dlouho.

 

Reflektuje Alena Zemančíková

 
 
 

Karel Šiktanc recitoval, jako by přímo v té chvíli prožíval to, co před lety napsal. Dojem z jeho uhrančivého přednesu byl tak mocný, že divákům běhal mráz po zádech, jak se mi po recitálu někteří svěřili. Karel se tomu jen smál.

 

Vzpomíná Monika Zgustová

 
 
 
Vratislav Maňák
 

Král se kymácel chrámovou kaplí. Tak jako katedrálu, tak jako kamenný most, tak jako univerzitní haly a jako třetinu města nechal i tuto svatyni postavit jeho zbožný otec, když se rozhodl proměnit Prahu v panovnickou rezidenci a nový Jeruzalém k tomu. Teď, dvacet let po jeho smrti, připomínala spíš Babylon a panovníky měla hned dva.

 

Próza

 
 
 

Chmurný Válečník je v nejlepším slova smyslu zlá, potměšilá kniha, kterou je ovšem těžké nemilovat, jakkoliv je snadné ji nesnášet.

 

Esej

 
 
 

vybrat si ze tří očních jam
která je ta pravá?
a vystlat jí měkce
pro nejmladšího
ze všech ptáků ohniváků

 

Poezie

 
 
 

A ten, kdo se odevzdat bojí, jako třeba já, se může aspoň utěšovat čtením o soucitu na papírech v kroužkovém rychlovazači.

 

Slovo