Milé čtenářstvo Tvaru,

v kinech snad stále běží debutový film Vojtěcha Maška Arvéd, který nelineárním a veskrze sugestivním způsobem představuje divákům potemnělou osobu tuzemského hermetika Jiřího Arvéda Smíchovského, konfidenta ve službách nacismu i poválečné Státní bezpečnosti. Na tuto fascinující a zlověstnou postavu české magie musel narazit každý, kdo se alespoň trochu o novodobý český hermetismus zajímá. Maškovi se podařilo na motivy Arvédova životního příběhu stvořit mistrovské drama o moci a bezmoci, které drásá jako mrazivé drápy samotného pekla. Smíchovský nicméně nebyl jediným českým hermetikem. Předválečný hermetismus se mohl pochlubit mnoha dalšími jmény jako např. Pierre de Lasenic, František Kabelák, Karel Weinfurter. Arvédův příběh byl v kontextu novodobého českého hermetismu vzhledem k pronásledování, jemuž byli čeští hermetici v době protektorátu vystaveni, spíše výjimkou. Symbolickým protikladem Smíchovského na šachovnici světla a tmy byl dr. Jan Kefer, mág, astrolog, šéf prvorepublikové hermetické společnosti Universalia, český vlastenec zavražděný v koncentračním táboře, který provedl magické útoky na Adolfa Hitlera, za což podle legendy musel zaplatit vlastním životem. Patří žel k lidské přirozenosti, že zatímco film o diabolickém Arvédovi je již na světě, snímek o andělském Kefrovi na své natočení zatím čeká.

Abychom tuto jednostrannost vyvážili, rozhodli jsme se toto číslo věnovat novodobému českému hermetismu, který představuje pozoruhodnou součást české kultury a může zaujmout i ty, kdo hermetickým naukám nevěří. V době, kdy je duchovní scéna zaplavena lacinou esoterikou všeho druhu, je smysluplné prozkoumat skutečné vrcholy esoterismu. Příběhy pronásledovaných českých hermetiků ukazují, jak zjednodušující by bylo rýsovat přímou linku mezi okultním myšlením a fašismem, jak by to mohl sugerovat příběh Arvéda nebo inklinace některých dnešních esoteriků ke krajně pravicovým konspiračním kruhům.

Rozhovor čísla nám poskytl Petr Kalač, vedoucí Dokumentačního centra českého hermetismu, který již mnoho let oddaně pečuje o hermetický odkaz u nás. Dále doporučuji úvodní studii profesora Milana Nakonečného, který je naším největším znalcem novodobého hermetismu, znal se osobně s některými prvorepublikovými hermetiky (např. s Kabelákem), byl prvním předsedou obnovené porevoluční Universalie a je v kontextu českého hermetismu živoucí legendou. Z jeho textu, který přináší některé dosud nepublikované poznatky, se tuze raduji. Do rubriky Výročí jsme zařadili článek naší milé spolupracovnice Hany Bednaříkové, věnovaný hermetikovi a propagátorovi jógy Otakaru Griesemu. Konečně doporučuji vaší pozornosti recenzi kolegy Matěje Senfta na zmíněný film Arvéd, „essay“ Patrika Linharta o vztahu literatury a hermetismu a básnicko-výtvarné pásmo Tarot Markéty Anny Kolářové.

Ještě upozorním na obálku Barbory Klimszové, na níž se skví nejen tvář Jana Kefera, ale také okultní pečeť, s níž mág často pracoval. I motto z Voltaira jsme převzali z jeho poznámek.

Přeji vám magické čtení!