Autorka představí svou nejnovější vzpomínkovou knihu V kavárně Avion, která není, v níž poetickým jazykem líčí osudy funkcionalistické kavárny Avion v Českém Těšíně, kterou si ve 30. letech 20. století nechala postavit podnikatelka židovského původu Rosalie Wiesnerová. Neklidné časy kavárně na česko-polském pohraničí nedopřály dlouhé a šťastné trvání. Stavba spolu se svou majitelkou mizí do bezčasí. Toto zmizení však, na rozdíl od zmizení miliónů jiných lidských osudů, nebylo nenávratné a definitivní. Mýtus o kavárně Avion vstal jako Fénix z popela prostředníctvím tvořivého ducha básnířky Renaty Putzlacher-Buchtové nejdřív v podobě literární a divadelní. Dnes v Českém Těšíne na břehu řeky Olzy stojí replika původní kavárny Avion a její příběh je příběhem o hledání kořenů; o cestách a setkáních, které jsou a taky často být nemusí řízené osudem; o síle umění a tvořivosti; o velkých a malých dějinách střední Evropy.

Večer v polštině, češtině a němčině.

Renata Putzlacher-Buchtová (?), básnířka, překladatelka, publicistka, autorka písňových textů, divadelních adaptací a scénářů, laureátka ocenění v básnických soutěžích v Polsku i České republice Dramaturgyně polské scény Těšínského divadla v Českém Těšíně (1989–2001). V roce 2009 obhájila doktorát z dějin polské literatury na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V současné době je odbornou asistentkou Ústavu slavistiky FF MU, kde vyučuje dějiny polské literatury a literární překlad. Vydala osm básnických sbírek a vzpomínkovou knihu W kawiarni Avion, której nie ma (V kavárně Avion, která není, Český Těšín 2013) a CD s poetickými písněmi (hudbu složil Zbyhněv Siwek): Lamus (Český Těšín 2000) a Divertimento cieszyńskie – Těšínské divertimento (Český Těšín 2004). Spolu s Jaromírem Nohavicou založila v roce 1996 Kavárnu AVION, která není, a od roku 2000 je předsedkyní česko-polského uměleckého sdružení Spolek-Towarzystwo AVION.