Nové číslo Tvaru

Ozvěny klasické čínské literatury

Milí čtenáři Tvaru,

při chystání tohoto čísla mi vytanul tento úryvek z Šaldovy studie o Rimbaudovi:

„[…] a ještě blíže cítím to básnickým zázrakům staré čínské poezie, např. Li Tchaj-Povi, pro niž nám schází, bohužel – nebo bohudíky? – všecka míra: stojíme zde před výsostností asijských ledovců.“

S asijskými ledovci, klasickou čínskou poezií i básnivou filosofií staré Číny, ať už vtělenou do veršů nesmrtelného trojlístku Li-Po, Tu-Fu a Wang-Wej, melancholické něhy poezie Li Čching-Čao nebo do plynoucích mystiky Starého mistra, průzračné etiky Konfucia, paradoxního humoru opojeného motýla Mistra Čuanga či enigmatičnosti Knihy Proměn, se v českém literárním prostoru setkáváme už přes století. Čtenářská obliba parafrází a překladů čínské poezie ukazuje, že máme jakousi zvýšenou citlivost vůči této gigantické literatuře a kultuře. A kolik čínských motivů, přiznaných i nepřiznaných, bychom našli v tradici české poezie posledního století… I proto jsme ve spolupráci překladatelkou a sinoložkou Zuzanou Li připravili tematické číslo věnované ozvěnám klasického čínského písemnictví v moderní čínské i západní literatuře. Zajímalo nás, co z onoho zářivého masivu zůstalo živé v moderní době a jak se dědictví čínské literatury promítlo do současnosti. Ostatně nejsme jediná literatura, v níž dávná Čína zanechala svůj vliv. Výrazně se vepsala také do anglosaské půdy – poté, co ji Ezra Poud učinil trvalou součástí literárního kánonu. I z toho důvodu věnujeme prostor právě jemu: ať už v eseji Jakuba Guziura, který zkoumá Poundovy výboje na poli sinologie, nebo v recenzi na první tři svazky Cantos. Přes Pounda čínská literatura mohutně zasáhla beatnickou generaci, tudíž otiskujeme též ukázku z díla jejího vlivného myslitele Alana Wattse, jež je věnováno taoismu.

Neméně podstatné je i to, jak se staré čínské motivy projevují v soudobé čínské literatuře. Z rozhovoru se sinologem Dušanem Andršem, jenž se zabývá čínskou moderní prózou, je patrné, že tradiční lyrismus má místo i v současnosti. Současná Čína je složitá země, které i při dobré vůli není snadné rozumět. Aplikovat na ni zkušenosti a měřítka nám vlastní se nemusí vyplácet, zároveň se při snaze o celistvý pohled na říši středu lze jen sotva vyhnout závažným otázkám lidských práv nebo fungování státního kapitalismu. Tyto otazníky by nám však neměly bránit v poctivém zkoumání čínské současnosti. A vzhledem k očividné síle současné čínské literatury je právě ona dobrým zrcadlem, v němž můžeme tuto obrovskou a složitou zemi poznávat. I proto se letos budeme čínské literatuře věnovat v průběhu celého roku poněkud více. Toto číslo tak budiž počátkem naší výzkumné expedice.

Šťastnou cestu!

 
Profil čísla
 
 
 
Články
 
 

O ozvěnách klasické literatury v současné čínské próze…

 

Ptá se Zuzana Li

 
 
 

Daný „význam“ ideogram nepředkládá v určité podobě jako fakt nebo myšlenku, je strukturou pečlivě zvolených konkrétních obrazů, zachycujících děje nebo jevy, které proces utváření významu podněcují. Význam se děje, je vždy osobní a tento proces musí proběhnout ve čtenářově mysli.

 

Esej

 
 
 
Jidi Majia
 

ale v té nalatské stepi, to mi povězte / je to kůň, nebo jeho jezdec / kdo si tam užívá tu pravou svobodu?

 

Poezie

 
 
Milost
 
Philip Levine

Poezie

 
 
 

V tomto čísle Tvaru otiskujme druhou, závěrečnou část článku Josefa Žemličky pojednávajícího o německé kolonizaci 13. století. Autor, profesor Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a zaměstnanec Historického ústavu AV ČR, se v něm vyrovnává s tématem německé východní kolonizace také jako s poltickým tématem, které bylo v době vyhrocujících se národnostních zápasů předmětem sporu mezi německými a českými historiky.

 

Studie