Nové číslo Tvaru

16/2016

Milí čtenáři Tvaru,

nové číslo našeho obtýdeníku míří do Rakouska. S Rakouskem nás spojují nejednoznačné dějiny a rovněž tak kulturní blízkost. V málokteré zemi, nejbližší slovanské sousedy nevyjímaje, se cítíme tak doma, atmosféricky… Je jistě škoda, že rakouská literatura je u nás spíše ve stínu té německé. A přitom obsahuje kolik pozoruhodných jmen v poezii, próze i dramatu – a nemám teď na mysli jen ta nejznámější: Robert Musil, Ernst Jandl, Elfriede Jelineková nebo Thomas Bernhard… Proto jsme se rozhodli představit její soudobou tvář. V tomto čísle Tvaru naleznete např. zajímavý rozhovor s mladým nekonformním prozaikem Clemensem J. Setzem spolu s ukázkou z jeho díla, poezii úžasné básnířky Friederike Mayröckerové nebo úryvek ze svérázných Dramoletů dramatika Antonia Fiana. Toto číslo by nevzniklo bez germanisty Jakuba Ehrenbergera, jenž je pro nás na klíč připravil a opatřil skvělým úvodním textem. Sluší se také poděkovat Rakouskému kulturnímu fóru v Praze, které jeho vydání finančně podpořilo.

I společenský kontext vydání čísla si zaslouží zmínku. Rakousko čekají opakované prezidentské volby, v nichž se opět střetnou kandidát krajní pravice Norbert Hofer a zelený kandidát Alexander Van der Bellen, jenž v prvních volbách jen o fous vyhrál. A další výsledek je nejistý… Van der Bellen je jistě sympatický a kultivovaný politik, ale současně se nelze ubránit dojmu, že v celém západním světě mezi sebou soupeří nová populistická pravice se systémovými liberálně levo/pravými kandidáty, kteří tu více, tu méně udržují status quo… Jenže populismus nespadl z nebe, či lépe nevyplavila ho rozšklebená propast pekla. Spíše je plodem dlouhotrvající sociální frustrace, pocitu ztráty horizontu, únavy z rozporů našeho systému. Jistě, odpovědí na krizi nemůže být přitakání Zemanům tohoto světa, kteří nejistotu a nespokojenost využívají k rozdmýchávání nesnášenlivosti a snaží se opevňovat hradby a hranice. V dlouhodobém horizontu jí ovšem nejsou ani kosmetické změny do sebe zavinutého sys-tému. A co s tím literatura? Prvoplánová angažovanost nás právem nudí. Dobrá literatura ale dějinné pohyby neignoruje. Z povahy věci musí, tam, kde mocní tohoto světa vidí jen nuly, kreslit znovu lidské hlavičky, jak říkával Josif Brodskij. Především však musí znepokojovat hloubkou.

Přeji vám smysluplné čtení.

 
Profil čísla
 
 
 
Články
 
 
Rozhovor s Clemensem J. Setzem
 

Lidé, kteří se volně pohybují po celé zeměkouli, mi činí potíže. Do takových postav se nedokážu vžít, zůstávají nevýrazné.

 

Ptá se Jakub Ehrenberger

 
 
 

Jak vidno, české potýkání s rakouskou literaturou už je minulostí. Nahradilo je přátelské tykání.

 

Esej

 
 
 

Bez rakouské dramatické tvorby, a to i té nejnovější, by současné německojazyčné divadlo vypadalo úplně jinak a bylo by značně ochuzené.

 

Esejistika, Úvaha

 
 
Past na nezralé
 
Milan KunderaŽivot je jinde
 

Kunderův román je daleko víc než generační a politická polemika.

 

Reflektuje Milan Uhde

 
 
Lyrično sexuální frustrace?
 
Milan KunderaŽivot je jinde
 

Kundera je ten „bůh, který se směje“, když o něm přemýšlíme.

 

Reflektuje Ondřej Macl

 
 
 

Přinášíme ukázku z nové knihy Rozpukov (čínsky 2013), která právě vyšla v nakladatelství Verzone. Román pojednává o pohádkovém rozvoji malé vísky na Oradelské vrchovině uprostřed Číny. Ta se ukázala jako podivuhodné místo, kde se odehrávají ty nejneuvěřitelnější příběhy, tak jako už dříve v autorově tvorbě.

 

Próza

 
 
Stín slzy
 
Friederike Mayröckerová

Poezie

 
 
 
Antonio Fian
 

CHODEC: V žádným případě! Jihový- chodní Evropany jsme vůbec neměli přijímat! Nejsou dostatečně vyzrálí. Stejně tak Poláci, Češi a Slováci.

 

Drama