Milí čtenáři,
už jsem měl v mysli editorial o básnířkách, vlcích a písničkářích, vzhledem k zajímavému rozhovoru s Vlkem, který zabloudil do našeho čísla – leč musím se protentokrát věnovat nepříjemnějším patrům reality. Zavřeli jsme Ravt! Náš elektronický magazín, jehož editorkou je Olga Stehlíková, existoval od září 2016 a bleskově si získal počet čtenářů srovnatelný s tištěným Tvarem. Na jeho stránkách se objevila výrazná jména české i slovenské literatury (do posledního Ravtu svými básněmi přispěl mj. Petr Hruška). Proč jsme ho pozastavili? Protože finanční podpora, kterou nám přidělila komise ministerstva kultury, na jeho celoroční provoz nestačí ani z poloviny. Komise ve svém hodnocení Ravtu vytýká, že magazín není přehledný, a dále tvrdí, že je „webovým doplňkem stále se zlepšujícího Tvaru“. To jsme opravdu rádi, že se pořád zlepšujeme! Ano, je pravda, že tištěný Tvar dostal od ministerstva téměř vše, co požadoval (i vysoké hodnocení). A přece… Lze pochopit výhrady k dynamické grafice Ravtu, ale to, že komise vůbec nezohlední fakt, že se jedná o médium nové, které teprve za pochodu tvaruje svoji tvář, a současně vizionářské, protože vytváří paralelní literární magazín ve virtuálnu – to věru nechápu. Svoji mizivou podporou posílá Ravt na břeh. To už mu rovnou nemusela dát nic. Ovšemže budeme za Ravt bojovat! A Olze Stehlíkové patří za skvostnou práci velký dík!
Celá věc má ještě jeden – skandální rozměr. Ministerstvo letos díky náměstkyni Kateřině Kalistové přidělilo do sekce časopisů a akcí o 1,5 milionů korun víc. Přesto řada žadatelů dostala stejnou dotaci jako vloni a někteří i menší. Jak to? Inu, od Kalistové se dozvídáme, že ministerská komise (v níž zasedají spisovatelé a bohemisté – David Zábranský, Tomáš Kůs, Michal Jareš, Michal Kosák, Miloš Korhoň, Petr Hanuška, Eva Lenartová, Jaromír Slomek a Helena Zoufalá) peníze nerozdělila, protože si je „projekty nezasloužily“, což šokovalo nejen paní náměstkyni… Nastal neuvěřitelný precedens: ministerstvo peníze uvolní, ale odborná komise je nerozdělí. (Pamatuji si roky, kdy komise spolu s časopisy bojovala s ministerstvem o navýšení financí pro toto odvětví, nyní se děje pravý opak.) To je vrcholně nesolidární a nezodpovědné! Jak můžou lidé, kteří vědí, jak směšné jsou v literatuře platy a honoráře, takto postupovat? Např. redakce Psího vína žádala o nepatrné zvýšení dotace, aby mohla zřídit alespoň jedno částečně placené redaktorské místo. To se však nepodaří, dostali totiž stejně peněz jako vloni. Pracovat se bude zadarmo. A to v roce, kdy měla komise 1,5 milionů navíc. Totéž se v jiných obměnách týká třeba Welesu nebo H_aluze. Anebo našeho Ravtu. Podle Karla Pioreckého se toto rozhodnutí komise může v příštích letech celému oboru vymstít,
„zvlášť pokud volby vyhraje některý z českých trumpů a bude chtít po americkém vzoru jako jednu z prvních věcí zrušit grantovou podporu umění, literatury a humanitních věd“.
Postupem této komise jsem hluboce rozhořčen!
V nejbližším přístavu budete vysazen bez nároku na sociální zabezpečení a lidskoprávní servis!
Próza
Mariusz Szczygieł – Projekt: pravda
Pravd je ovšem méně než pravdiček. Ty druhé se sbírají snáze a může se za ně považovat prakticky cokoliv.
Reflektuje Svatava Antošová
U Ohniska cítím nucené vybočení z pohodlí, smích přes vlastní prokousnutý jazyk a někde vzadu v hlavě nepříjemnou bolest.
Drobná publicistika, Výročí
Tomáš Gabriel – Obvyklé hrdinství
Přestože jsem kouzlu Gabrielovy sbírky nepropadl, dokážu ocenit odvahu, s níž se autor do svého pokusu pustil.
Reflektuje Tomáš Čada
Rozhovor s Wolfem Lost in the Poem
My poezii potřebujeme, a dokud nepřečteš tu, kterou potřebuješ, nejsi celá.
Ptá se Simona Martínková-Racková
|