Petr Řehák

Ujeďme do Oděsy bodnout rybu

Růžový celofán ještě skřípe / Utečme do skříně / Před tím pískotem / Ujeďme do Oděsy / Bodnout rybu / Dáme si ji večer narůžovo / jen na uhlících… / Pro naši lásku

Beletrie – Poezie
Z čísla 17/2017

Doteď

Myslím na tebe
Doteď vím o každičkém údaji, vím to, co nevím, a to vím ještě také dobře
Každičký údaj
Tvá kabelka klovne
Bych šelest mezi řasenkami vyfouk
Jako každičký údaj
Pamatuji si dohromady vše
Ohradu s počasím
Jako hranici s časem
Jsem opravdu jednoduchý jako cigi
Před devátou mě nebuď, Ivanko
Jsi zrcadlově šitá… na rozparcích
Do noci kapu jak všivák na tuláka všitým údajem
Doteď
Když ještě hoříš
Líbám tvé pevné ruce
Ještě pořád a stále budu… budu stále
Tu kůži na okrajích
Hladit Jemným prachem
Každodenní sprostoty
Vložím do ní chod
A žaludku sním koule
A přeji si, abys byla naolejovaná mezi svými myšlenkami
Abych je dokázal vnímat
Vidím je až příliš jasně
Láska je tak slabá
Je-li to ale láska, pak slabost posiluje
Každičký údaj, protože to všechno je…
Láska.
Je tu pro tebe, pro mě
Jak se stávají nesamozřejmé předpisy, podpisy a práva
Jsou nesamozřejmé i mraky i lomoz ve sběrně kovů
A meluzíny v bytě duní a zvoní
Zrnivý jak kůže krajty okraj ty
Venku prší
Okamžik už asi nemůže
Spouští ženu tam skrz nebe tebe
Pájkou, doktorko
Žebříky s hřeby a hřebíčky a ještě nepatrně dál
Zbláznil jsem se už, paní doktorko?
Nebo se zbláznil ten vonseksebou…
Už slyším na šelest
A nevím, proč smrt tak nezívá,
Jen ty a tam ty
Růžový celofán ještě skřípe
Utečme do skříně
Před tím pískotem
Ujeďme do Oděsy
Bodnout rybu
Dáme si ji večer narůžovo jen na uhlících…
Pro naši lásku

Listopad

V tmavém rozkroku
Čte slunce verše z dveří od čekárny
Rýma je doteď mými koulemi
A semínka čoček slzami
Nikdy jsem nežil na hrášku, Ivanko
Mezi obroučkami brýlí je propast
A ty nosíš mezi nádhernými prsy
Pětník zapadlý do hluboké jamky
Nejsem necitlivý
Do toho žlábku dýchám a dýchat budu
Nosíš tam trojlístek…
Mouchu a skalpel…
Zvládáš operovat i pískle…
Něco drobounkého
Zašíváš žaludeční stěnu býčkovi
Zakrucuješ poslední steh jako otáčivou hlavou sovy
Máma ti neřekla, že každý třetí člen KSČ zgebnul během okupace…
Tak jí odpusť, že všechno ví….
Nedokážu tě zapomenout, ani na to, jak by ses nervovala ploščadí…
Koupím ti raději novou kabelku v Gumu a vygumuju tvé nervy
Jednou
Až nám nebude ani padesát
Listopad duní, až pelichají koberce
Prach si vybral svou
Vše je prašné
Cesty domovy mechy kůže železa
Světla v tramvajích
Zrzavo šedne prachem
Hýbající se cosi… už opět vylézají larvy
Je opět tma, a tak polehávají oči polehávající všude
Listopad je orientací provšudeďůlky
Předprosincovou sezónou
Že pro čapky oči téměř nevidíš
Kapky
Jen ty ruší prašné všudyvšehotam
Larvy se líhnou po židli všudezáhlavím
Po listech žádné památky
A všechny zábrany mají svá cla
Listopadové poprašno
Váží kůži sedmdesát
Na druhé ruce visí sotva maso
Váha je listopadovým podílem
Celý listopad a celý měsíc na váhu dýchají
A dohromady mají po kilech
Ve tmě stromy vidí… kolem osmnácté ještě nespí… a tak vidíš je…
Mají před zprávami a tumorem…
Zrz od kůrek zrzaví… stromům jinak než chlebem zazelenkavým
Mám tohle zapotřebí
Vykuchávat si boty kořeny
Aby mozek už nikdy nešel spát…
Kup mu kalhoty… nakupuj mu v listopadu jenom do páru
Do teploty, která zimou nepráší

b.

1.
Mohlo by snad existovat slovo
A nad ním slovo a slovo nad ním
Zase dalším slovem by existovat mohlo
Slovo by snad mohlo existovat jedno
Vajíčko pro básníky by jedno mohlo
By jakoby existovat jakoby předtím
Před každým slovem
Jako objem tlaku na slovo
Za kapalinami a kapalnými slovy
Za barevnými a za olejovými
akvarelama
Barvami-li
Li-li
Vody a vody z vody vod vody-li
By slovy snad za slovy jihly-li
A jen z toho důvodu by ruply-li
Obroučky mikuláše cara lililili
Dějinami hladu by zapíjeli-li-li
Žízněmi kostěním šatů a uniforem
lililili

Mohlo by snad existovat slovo nad slovem
A nad ním zase slovem zase slovo nad ním
Slosovatelným slovem slovo losa
A pod ním mrtvým slovem bez bossa
Jako přísada
Jako vitana
Za kulkama a klukama s kvérema
A bujónama
Celýma
Ve sklepě zakulacenýma
Kamenamana a kulkama
Římama konstantinopolema a moskvama

2.
Protože moc slova je nedělitelná

Vitanama bujónama kvérama Lidmama
Polívkama dělitelnýma masama
A krvema vod kolenama
A kotníkama a botama
A slovama a loučema
Se loučí slova sloučená
Se loučí…
Loučí
Tzarama a carevnamama
Jekatěrinburgama
Masama gramama-li
Mohlo by snad existovat slovo
a…

Chviličku.
Načítá se.
  • Petr Řehák

    (1978) básník, religionista, hypnoterapeut, zakládající člen skupiny Fantasía. Debutoval sbírkou Násobit ruce (Malvern, 2014).
    Profil

Souvisí