Mezi dubnovými pozvánkami, kterými je můj mail – jako ostatně každý měsíc – doslova zavalen, jsem s potěšením objevila jednu, byť ne tak úplně literární. Jedná se o výstavu v pražské Galerii Portheimka, kterou v předstihu začínají oslavy nedožitého 100. výročí narození českého básníka Josefa Kainara (29. 6. 1917). Výstava má název „Století Josefa Kainara aneb Poezie a jazz“, otevírá se 6. dubna a potrvá až do 7. května – dost času tedy na to ji navštívit. Na základě soukromých informací vám ovšem mohu prozradit i něco, co se na webových stránkách Galerie Portheimka bohužel nedočtete: že totiž vernisáž výstavy je jen pro zvané a proběhne o den dříve, 5. dubna od 17 hodin, a bude sestávat z Kainarovy poezie v přednesu Mirka Kováříka, který v tištěné verzi Tvaru 12/2017 (vyjde v červnu) toto výročí připomene zasvěceným článkem. Zde malý závdavek:

„Ano, takový je Josef Kainar. Autor častušek i blues. Básnické médium ‚topičů velkých lokomotiv‘ i umírajícího děvčátka v nemocničním pokoji plném snových labutí. Zasunuto jedno v druhém, jedno bez druhého nelze pochopit. Kainar-agitátor před prvomájovým průvodem, Kainar-občan v čase volebního práva ‚lístečků z podzimních stromů demokracie…‘, Kainar-Kain, Kainar-Lazar… a tak dále, až k tomu bledému gentlemanu oblékajícímu si občas na Slapech rybářskou halenu… Takového Kainara máme, takového jsme si zasloužili: Kainar je Kainar je Kainar…“

Ale pojďme už k vlastním tipům na tři dubnové literární pořady. K výběru jsem tentokrát přistoupila poněkud „konceptuálně“ – zcela záměrně jsem se soustředila na návštěvy ze zahraničí.

Praha, 4. dubna: Antonio Moresco v Řetězovce

Obnovená Řetězovka je prostorem, který začíná tvrdě konkurovat ostatním pražským literárním scénám. Antonio Moresco je italský spisovatel, jenž se narodil 30. října 1947 v Mantově. Debutoval až v roce 1993 sbírkou tří povídek Ilegalita (Clandestinità), v roce 1998 následovala kniha Dopisy bez adresáta (1998, Lettere a nessuno), v níž popsal své marné, léta trvající obcházení nakladatelů.

Jádrem jeho formálně brilantního prozaického díla, jehož originální, sugestivní a hluboká výpověď se živí jak autorovými zkušenostmi a zážitky, tak i jeho čtenářskými vášněmi, je monumentální trilogie Nestvořený svět (L’increato), sestávající z románů Počátky (1998, Gli esordi), Zpěvy chaosu (2001; 2003, Canti del caos) a Nestvoření (2015, Gli increati). Je autorem dvou divadelních textů: Světice (2001, La santa), Hovno a světlo (2007, Merda e luce). Pro dceru napsal Mariiny pohádky (2007, Le favole della Maria), za které získal Andersenovu cenu. V roce 2003 stál u zrodu kolektivního kulturního blogu Nazione Indiana (Národ indiánů), o dva roky později založil literární časopis Primo amore (První láska) a v roce 2014 se stal iniciátorem vzniku sdružení Republica Nomade (Nomádská republika), které organizuje kolektivní pěší cesty napříč Evropou. V češtině zatím vyšla jediná jeho kniha Světýlko (dybbuk, 2016) v překladu Alice Flemrové.

Setkání s Antoniem Moreskem v Literání kavárně Řetězová začíná v 19 hodin.

Brno, 20. dubna: Olga Tokarczuková v Brně 

Brněnská Mahenova knihovna přichystala pro milovníky literatury v rámci Dnů polské kultury opravdu těžký kalibr – nejčtenější současnou polskou autorku! Narodila se v roce 1962 a mezinárodního úspěchu dosáhla svou třetí knihou Pravěk a jiné časy (1996; česky Host 1999, 2007), která byla oceněna prestižní Cenou Nadace Kościelských a cenou Paszport Polityki. Za romány Běguni (2007; česky Host 2008) a Knihy Jakubovy (2014) získala nejsledovanější polskou literární cenu Nike. Podle morálního thrilleru Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých (2009; česky Host 2010) natočila režisérka Agnieszka Hollandová celovečerní film. Od roku 2008 vyučuje tvůrčí psaní na Opolské univerzitě. Bydlí v Sudetech.

Tištěný Tvar 8/2017 (vyjde 20. dubna – sic!) přinese reportáž Jitky Hanušové z londýnského knižního veletrhu, kde bylo Polsko hlavním hostem a kde zaznamenala i krátký rozhovor s polskou autorkou. Na otázku, co pro ni a pro její tvorbu znamená Polsko, odpověděla:

„Je pro mě rozhodně velkou inspirací. Polsko bylo v průběhu historie vždy velmi multikulturním regionem, je to kotel, v němž se mísily vlivy Pobaltí, Německa, Livonska, Běloruska… A to je znát v jazyce i v kultuře. I z toho důvodu samu sebe považuji především za autorku středoevropskou, píšící středoevropským stylem.“

Setkání s Olgou Tokarczukovou v brněnské Mahenově knihovně začíná ve 20.15!

Praha, 24. dubna: Ásgeir H Ingólfsson v Café Kampus

Pražská kavárna a galerie Kampus připravila pro své příznivce pořad nazvaný Poetry Cabaret s podtitulem „O změnách na Islandu a jeho magickém kouzlu“. Hostem večera bude islandský spisovatel a žurnalista, žijící v Praze, který bude recitovat své básně a doprovázet je vyprávěním příběhů, jež se k nim pojí. Ásgeir H Ingólfsson publikoval dva svazky poezie, z nichž druhá je i v angličtině a nese název The Future. Pracoval v knihkupectví, posléze jako překladatel a učitel. Do České republiky se přistěhoval v roce 2015, aby dokončil svou disertační práci, a od té doby pracuje jako freelancer. V loňském roce s ním přinesl server lidovky.cz obsáhlý rozhovor (26. 5. 2016), v němž na otázku, jestli se zajímá o českou politiku a jaký na ni má názor, odpověděl:

„Islandská politika byla jedním z velkých důvodů, proč jsem odešel z Islandu. Myslím, že začít se hlouběji zabývat českou politickou scénou, by bylo nebezpečné. Ale i tak to netrvalo dlouho, než jsem si uvědomil, že váš prezident je horší než ten náš.“

Setkání s Ásgeirem H Ingólfssonem v Café Kampus začíná v 18 hodin a bude probíhat v islandském jazyce s českým překladem!