Pro jednou poklábosit s operátorem

Po explozi přízně / se to za nás všecko / samo tak nějak odzívá.

29. 3. 2017

Z Ravtu

Kdykoliv někdo naznačí

Kdykoliv mi někdo naznačí,
že mít tři děti je obdivuhodně nesobecké,
protože na sebe už potom člověk
přece vůbec nemůže mít čas,

odpovídám, že přinejmenším u mě se jedná
o ryzí narcisismus,
o ten požitek zhlížet se
v tolika zrcadlech,
nechat se olizovat plameny
vlastního genotypu.

A taky je v tom hodně lenosti
– takhle se pohodlně upozadit,
nechat žít
a sám sebe už jen prohrávat
v úterních přenosech z Ligy Mistrů.
 

Architeuthis familiaris

V prostoru, kterým jste propletly
své predátorské ruce,
zůstalo místo už jen pro oběť,
pro tlukot přidušený chapadly
stvořenými k fatálnímu sevření.

Neumím popadnout dech.

Ale nejsem už ani plně při smyslech:
stáhly jste mě pod hladinu,
abyste z mé oceánské existence
mohly v klidu odměřit
svých dvacet tisíc mil.
 

Papamobil

Že si z nové stavebnice
postavíš domek, auto, věž či vlak,
je samo sebou.

Ale jak se mám vnitřně srovnat
s papamobilem,
který mi včera po příchodu z práce
žehnal už v předsíni
a s nímž jsi následně projezdila
i ty nejubožejší kouty
našeho domu?

Protože jak se prach a vlákna pavučin
rozsvěcovaly zlatavým světlem,
prkenný igráček za volantem
nehnul ani brvou.
 

Trpný teror

Pasivum je to nebezpečí,
co se s třaskavinou
plíživě vpíjí do promluv.

Namísto harmonické detonace
slova lenivějí
a věty se vzdávají trpné přesile.

Však si nemusíme povídat.

Po explozi přízně
se to za nás všecko
samo tak nějak odzívá.
 

NERV

Konečně transformovaný
na soustavu
černobílých polí,

promyšlený
na několik tahů dopředu.
Až pod hřívu koně,
do bot pěšáka,
do tmy věže.

Na konci hry se prý stanu
svým vlastním dědečkem.
 

Reverb

Mrzí ho celá řada věcí,
jako třeba že už dlouho neslyšel
pořádnou ozvěnu
nebo jak předvídatelné jsou tvary,
které vykusuje z jablek.

Bude muset zas po čase
sešlápnout dozvukový pedál,
pro jednou poklábosit
s operátorem od energií,
panensky se otevřít
novým možnostem.

Prostě udělat něco blbě,
s dalekosáhlými důsledky

Ze sbírky Reverb, která vyjde v nakladatelství Perplex r. 2017.

Radek Glabazňa

(1980, Opava), básník, anglista. Několik let žil v Southamptonu, kde absolvoval postgraduální studium anglické literatury a následně se věnoval pedagogické praxi. Debutoval dvojjazyčnou sbírkou Teď ještě hlavou o střepy / It Only Takes Splinters in the Head (2010). Svou tvorbu představil v Tvaru, v česko-polských sbornících Od słowa ke slovu a Opava-Ratiboř zpáteční a v almanachu Opava City / Poezie v otevřeném prostoru (2004). V Británii spolupracoval na dvou almanaších londýnského vydavatelství United Press. Pracuje na Ústavu cizích jazyků Slezské univerzity v Opavě.

Profil
Sdílet text na síti
Související texty