JŠ

Překreslit mapy všech tří světů

první úkol je / zbavit se všeho co nám brání / vidět světlo /// druhý úkol je vyhlásit / válku smrti

Beletrie – Poezie vyšlo 18. 5.

kartografie 1

jsou věci ke kterým se
proklikáš až s vypětím všech
sil ano mířím zpátky na
začátek ale až teď to do sebe
všechno zapadá

témata o kterých
se nemluví zakódované
zprávy zpátky
na začátek

stačí malá změna
nepatrné škrábnutí přesunout
židli do jiné místnosti nebo
když venku zase začne
pršet stačí když jednou
nezavřu okno stačí zkusit trochu
jinak dýchat stačí chvíli
nemluvit a hned to chce překreslit
mapy všech tří světů do papírů zasahuju
zelenou fixou strkám ruce
do hlíny jako novalis potřebuju se dostat
pod povrch ujasnit si věci
křičet moje
revoluce není z tohoto světa proti
babylónu proti kapitalismu se dá bojovat
jedině s modlitbou
na rtech ale řekni si jaká bude řekni
si o to strkám ruce do hlíny co vyroste
když zasadím trn co
vyroste když zasadím jehněčí kost
za pár dní začnou festivaly touhle dobou
už dávám dohromady svůj
příběh strkám ruce do hlíny potřebuju
se dostat pod povrch ujasnit si věci       překročit
řeku něco si připomenout
boží milost
každá světová strana má
svoje zvířata a barvy nebaví mě
osvícenství těsně uvázané kravaty hlavně
hodně mluvit a tvářit se že
víme nebaví mě osvícenství studené
domy symetrické rastry

jsou věci ke kterým
se proklikáš až s vypětím
všech sil

dávám dohromady svůj
příběh souřadnice
údery kdysi jsem věřil
že stačí vybrat červenou nebo modrou
hlavně hodně mluvit a tvářit se že víme

jde to jinak jsou
podzemní vody náhradní klíče
břitva ukrytá v bílé rukavičce trick or
treat jasně dostat
se pod povrch jasně
vidět všechna vlákna kdysi jsem věřil že
je potřeba dělat všechno
správně jako v německu hlavně se
nerozesmát ve špatnou
chvíli kdysi jsem věřil že všechno
vyřeší lepší pravidla lepší
klávesové zkratky lepší seznamy
jde to jinak
strkám ruce do hlíny co vyroste když
zasadím starou minci hned to chce
překreslit mapy

všech tří světů

hranice

neuplyne den aby někoho
nepopravili přímo na
ulici modrá uniforma znamená
smrt až půjdeš
kryj si záda ale neboj se protože
jinak tě porazí beliál

když tě poprvé našli v ledové
poušti řekli ti ať
miluješ menší zlo jako sebe sama
ať se necháš hladit po šíji
tupou stranou nože neboj se i
když mají hadí oči jdi nezpomaluj

tvař se jako že nevíš co chtějí jako
že nerozumíš jejich řeči protože
jsou mrtví

jdi nezpomaluj neboj
se zakřičet udělat blesk
zabořit lžíci do obvodové
desky když
na to přijde jsi
silnější než oni neboj se zůstat na
cestě neuplyne den aby někoho
nepřetáhli k sobě vždyť
i tebe už
skoro měli jdeš
po ulici města kde
nikdo nerozbíjí okna města
mrtvých jsi
jako v polospánku kryj
si záda ale neboj se protože
to přesně je
beliál neuplyne den aby
někoho neprodali dál jdeš
po pláni která ještě
čeká na minulost vidíš
svatyně jména bývalých hrdinů
prý nesmíme mluvit dotýkat se
zlatých oltářů jdi jemně našlapuj vezmi
si kladivo nebo štětec a barvy

první úkol je
zbavit se všeho co nám brání
vidět světlo

druhý úkol je vyhlásit
válku smrti

neuplyne den
aby někoho nepopravili
přímo na ulici a
říkají že lepší svět ještě nikdo
nevymyslel takže
radši jdi nezpomaluj nezapomeň
sledovat silové body na
důležitých místech se modli
čekají na tebe chtějí
tě zlomit říkají že lepší svět
ještě nikdo nevymyslel mají
hadí oči
jdeš po ulici města kde
to páchne benzínem lidé
zapalují hranice bojí se
každého pohybu

dej si do vlasů
červenou barvu to bude
znamení že přišel čas
něco dělat

hlavně nezpomaluj aspoň
dokud nezjistíš kde
je slunce

kartografie 2

tolika místům ještě
potřebujeme přidělit styl a
kód vůni a živel hvězdu
a kámen tolik míst
ještě potřebujeme
objevit jsou tajné trasy
po provazech po římsách je
život přerůstající smrt tolik
míst ještě potřebujeme
rozeznat jedno od
druhého tolik mořské
pěny tolik stínů tolik mlhy a
hlíny prší prolínají
se horizonty vezmi si radši
kabát tohle je
důležité

ve jménu čeho se určuje
co je extrémní
a co v pořádku když i
tady v zářícím městě lidé
nemají kde spát a co jíst ve
jménu čeho se říká že
kdo trpí jen
málo pracuje

tolik zlých duchů
ještě potřebujeme
poslat po srázu do
moře prší prolínají
se horizonty

  • Jan Škrob

    (1988), básník, překladatel. Debutoval sbírkou Pod dlažbou (Eman 2016), za kterou byl letos nominován na cenu DILIA Litera za objev roku. Jeho básně byly zařazeny do ročenky Nejlepší české básně 2015. Připravuje k vydání novou sbírku s názvem Reál. Žije v Praze.