Hudba a slovo

Kde se rozmohl hřích, tam se ještě mnohem více rozhojnila milost.

Milí čtenáři Tvaru,

host do domu, Bůh do domu. A s hostem přišla hudba. Hudba slov. Slova v hudbě. Poslední letošní číslo Tvaru, věnované vztahu hudby a slova, navrhl a z větší části připravil básník Jaromír Typlt, jemuž za to patří velký dík. Že se umění slov a umění hudby k sobě vzájemně bytostně mají, je zřejmé. Dante definoval poezii jako „hudbu slov“ a Ezra Pound, jehož báseň-partituru naleznete také uvnitř čísla, varoval, aby se básnické umění příliš nevzdalovalo od hudby a tance. V rozhovoru čísla vysvětluje svůj vztah ke slovu a jeho zvukovým a hudebním možnostem skladatel soudobé vážné hudby Martin Smolka. Nevím, jak se to panu Smolkovi a Jaromírovi podařilo, ale samotný jejich rozhovor v mé mysli rozezněl celý koncert zvukových asociací a vjemů. Ostatně už delší dobu se domnívám, že by naší poezii prospěla nějaká mohutnější hudební vlna, hledání nové hudby slov. Ze setkání se soudobou vážnou hudbou tak může vytrysknout i inspirace pro současnou literaturu. A pak je tu ještě kontemplativní rozměr celé věci, jak říká Martin Smolka:

„Podle mě je vážná hudba – tedy zvukové umění, které se naplňuje při plné posluchačské koncentraci – právě jedna z posledních šancí převjemovaného světa na usebrání v prostoru bez vidění, bez pachů, bez chutí, bez hmatu… Na zaslechnutí dnes tak vzácného ticha aspoň mezi tóny.“

Blíží se totiž konec roku a sám čas přichází s meditativnějšími tóny. Přirozeně se za pomalu mizejícím rokem ohlížíme. Asi nejsem sám, komu tento rok připadl v lecčems těžký až k neunesení (což však nevylučuje to, že byl v některých ohledech i krásný). Na veřejném poli jsme byli letos svědky mnoha utrpení a tmy. Celý rok jsme sledovali imigrační krizi (bože, jak chladně zní tohle slovní spojení, když si představíme, co ve skutečnosti znamená), která, zdá se, jen tak neskončí. Celý rok nás provázely hrůzy terorismu. A celý rok také vidíme, jak se v reakci na to vše šíří nahnědlá politická skvrna, která se štiplavě vsakuje do veřejného prostoru. Na nebezpečí dnešního světa tak mnozí reagují panickým strachem, uzavřeností a bezhlavou agresí. Ovšem,

„kde se rozmohl hřích, tam se ještě mnohem více rozhojnila milost“,

jak víme od apoštola. A tak jsme také svědky vzrůstající solidarity, činem i slovem artikulované lidskosti. Ničivým silám světa lze totiž čelit jedině ve vzájemnosti a společenství.

Závěrem bych za letošní rok rád poděkoval lidem, kteří pro vás Tvar připravují: svým úžasným kolegyním a kolegům v redakci Svatavě, Simoně, Michalovi a Milanovi, naší skvělé nové tajemnici Ireně, Stanislavu Dvorskému, Mikulášovi, Pavlu Janouškovi, Luboru Kasalovi a vůbec všem, kdo se na vydávání a přípravě Tvaru podílejí. A samozřejmě také vám čtenářům za vaši přízeň.

Přeji vám pokojné svátky narození Božského uprchlíka z Blízkého východu!

  • Vodopády, existence, společnost – metafora a hudební myšlení

    V kontextu literární publikace může být pojem „metafora“ poněkud zavádějící. Nebudu se zde totiž zabývat „básnickou“ metaforou, nýbrž metaforou „konceptuální“. Tento termín, který se v akademické sféře uchytil zejména díky přelomové knize Metafory, kterými žijeme Marka Johnsona a George Lakoffa, se dnes nejčastěji užívá v oboru kognitivní lingvistiky.

    Esejistika – Esej Z čísla 21/2015
  • Hudba v básních

    Hudba, budu tomu říkat hudba. Tu potřebujeme, / když se slunce potácí za nízkými šedými mraky, / co bez ustání vanou od bezejmenného oceánu, / tichého a nekonečného, který ještě musím překonat.

    Beletrie – Poezie Z čísla 21/2015
  • Rozhovor s M. Smolkou

    Hudba

    Šlajsna a smrž

    Můj nejcennější nástroj je propadání do hlubinné koncentrace, ve které, dá-li Bůh, se otvírá intuice.

    ptá se Jaromír Typlt Z čísla 21/2015
  • Psi stáli na boudách

    Ve dnech 28. – 31. října jsme absolvovali čtecí miniturné v rumunských městech Bukurešť, Brašov a Sibyň. Alice Prajzentová četla o „vrásčité“, „čiré“ a „žilnatých“, zatímco Tomáš Míka Rumunsku zvěstoval dobře míněné rady Hospodyně. Rumunské publikum k nám oběma bylo vstřícné, neb vše slyšelo ve skvělém překladu Mircey Dana Duty. Celá naše výprava překypovala roztodivnými situacemi a emoce občas (po vzoru tamních psů) stály na boudách.

    Reportáže – Reportáž Z čísla 21/2015

Načítá se.

Načítá se.

Drobná publicistika

Esejistika

Recenze a reflexe

Beletrie