Naštěstí jsme o prázdninách měli volnou Archu, tak jsme si tam na týden postavili repliku avignonského divadla i s příslušnou křivkou viditelnosti a s menším pódiem, abychom si vyzkoušeli, jak bude fungovat dění na scéně, projekce a jak se sehrajeme s francouzskými titulky. V Avignonu jsme pak měli na přípravu jen dva a půl dne, což je samozřejmě málo…

K letošnímu 80. výročí úmrtí Karla Čapka jsme připravili anketu, ve které jsme se zeptali jak českých spisovatelů, dramatiků či veřejných intelektuálů, tak i několika zahraničních bohemistů, zda a nakolik podle nich rezonuje Čapkovo dílo i v současnosti.

Naskákali jsme do brouzdaliště a začali v něm čile rejdit. Představovali jsme si, jak něco takového teď možná dělají i ti, kdo se o naši svobodu zasloužili. Viděli jsme Havla, Pitharta, Dienstbiera, Bendu a Kroupu, jak se s rozkoší cachtají a vytřásají si pak vodu z vousů, právě jako my.

Za hustě zamřížovaným oknem visí černé, bezedné oko. Snadno prohlédne dovnitř. Zírá na vězně a staví ho přímo do svého středu.