Pro lásku boží, tohle že by byla Evropa? A opravdu se domníváme, že srdce naší planety bije právě tady, u nás? A vůbec, zkusme se teď ztišit, alespoň na chvilku: bije ještě vůbec? Uf, to se mi ulevilo. Ještě ho slyším. A vy?
Krisztina Tóthová (1967), básnířka, prozaička a překladatelka. Jedna z důležitých postav současné maďarské literatury. Debutovala v roce 1989 básnickou sbírkou Podzimní vlání kabátu. Za výbor ze své dosavadní básnické tvorby nazvaný Prašan (2001) získala prestižní cenu Palládium. Prozaická prvotina, sbírka povídek Čárový kód, se od svého vydání v roce 2006 dočkala překladů do několika jazyků včetně češtiny (Fra 2011). Následovaly prózy Pojď, já tě vezmu domů (2009), Pixel (2011) a Akvárium (2013; česky v překladu Jiřího Zemana, Fra 2014).
