Lidé
„Zlý chodec se jednoho dne objevil a od té doby je občas se mnou. Někdy o něm dlouho nevím, někdy vidím svět jeho očima, tak jako vypravěč Meyrinkova románu Golem viděl Pernathovýma očima. Jsou měsíce i roky, kdy o zlém chodci vůbec nevím. A někdy jej potkávám přímo před sebou, slyším jeho hlas. Usmívá se na mne. Slyším, jak mi říká: tat tvam asi. To jsi ty, Zlý chodec, to jsi ty.“
Jakub Řehák (1978)
Petr byl ztělesněním noblesy: jak osobní, lidské, tak noblesy poezie s celým jejím bohatstvím, čítajícím tisíce let a tisíce odstínů. (Max Ščur)
Vymrštit slova proti nesmyslnosti života, rozžhavit je na nejvyšší míru, neodmítnout předem sebepodivnější obraz, je heroický čin.
V čem přesně spočívá Dvorského revolta? Je to revolta proti ztuhlé podobě věcí, světa i společenských konvencí. Autorovo básnické gesto převrací naruby ustálené podoby skutečnosti.
V posledních letech se v tvorbě stále více autorů objevuje environmentální tematika. Napadá vás důvod? A podotázka: je nezbytné, aby zrovna spisovatelé tematizovali ve své tvorbě aktuální problémy dneška?
„Zlý chodec se jednoho dne objevil a od té doby je občas se mnou. Někdy o něm dlouho nevím, někdy vidím svět jeho očima, tak jako vypravěč Meyrinkova románu Golem viděl Pernathovýma očima. Jsou měsíce i roky, kdy o zlém chodci vůbec nevím. A někdy jej potkávám přímo před sebou, slyším jeho hlas. Usmívá se na mne. Slyším, jak mi říká: tat tvam asi. To jsi ty, Zlý chodec, to jsi ty.“
Jakub Řehák (1978)
„Zlý chodec se jednoho dne objevil a od té doby je občas se mnou. Někdy o něm dlouho nevím, někdy vidím svět jeho očima, tak jako vypravěč Meyrinkova románu Golem viděl Pernathovýma očima. Jsou měsíce i roky, kdy o zlém chodci vůbec nevím. A někdy jej potkávám přímo před sebou, slyším jeho hlas. Usmívá se na mne. Slyším, jak mi říká: tat tvam asi. To jsi ty, Zlý chodec, to jsi ty.“
Jakub Řehák (1978)
„Zlý chodec se jednoho dne objevil a od té doby je občas se mnou. Někdy o něm dlouho nevím, někdy vidím svět jeho očima, tak jako vypravěč Meyrinkova románu Golem viděl Pernathovýma očima. Jsou měsíce i roky, kdy o zlém chodci vůbec nevím. A někdy jej potkávám přímo před sebou, slyším jeho hlas. Usmívá se na mne. Slyším, jak mi říká: tat tvam asi. To jsi ty, Zlý chodec, to jsi ty.“
Jakub Řehák (1978)
„Zlý chodec se jednoho dne objevil a od té doby je občas se mnou. Někdy o něm dlouho nevím, někdy vidím svět jeho očima, tak jako vypravěč Meyrinkova románu Golem viděl Pernathovýma očima. Jsou měsíce i roky, kdy o zlém chodci vůbec nevím. A někdy jej potkávám přímo před sebou, slyším jeho hlas. Usmívá se na mne. Slyším, jak mi říká: tat tvam asi. To jsi ty, Zlý chodec, to jsi ty.“
Jakub Řehák (1978)
Při čtení jsem zažíval závratný pocit neoddělitelnosti poezie a lidského života, nazíral jsem je jako dvojence, kteří jsou zde od počátku světa.
