Lidé
je autorkou básnických sbírek Zámlky (Host, Brno 2006), Všechny tvoje smrti (Literární salon Terezy Riedlbauchové, Praha 2010), Živorodky (Perplex, Opava 2013), Žvýkání jader (Srdeční výdej, Brno 2015) a Sen o třetí plíci (Protimluv, Ostrava 2018). Spolu s Milanem Šťastným napsali také krátké veršované vyprávění pro děti s názvem Na mamuta (Běžíliška, Praha 2016). Nejnovější kniha má název Dny. Roky. A co víc? (Srdeční výdej, Brno 2021).
Nominaci na Drážďanskou cenu lyriky obdržela Šťastná v roce 2012. Čtvrtá kniha Žvýkání jader byla nominována na cenu Magnesia Litera v roce 2016. Cenu Jantar za literaturu získala autorka v roce 2019. Její básnické texty byly dosud přeloženy do angličtiny, němčiny, polštiny, slovenštiny, portugalštiny, rumunštiny, španělštiny a hindštiny.
Irena Šťastná je autorkou šesti básnických sbírek, z nich poslední nazvaná „Dny. Roky. A co víc?“ vyšla v roce 2021. Po chvíli zkoumání online snadno odhalíme, že jejím bydlištěm je obec Dobroslavice v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. O souvislostech bydliště a literárního bydliště duše a jiných lokacích autorských kořenů si píšeme v tomto rozhovoru na samém kraji roku 2023.
Foto: Radka Kratochvílová
Ve starších mapách jsme našli neexistující polní cesty, ty obnovili a osázeli stromy, o které pečujeme na dobrovolnické bázi v pravidelných intervalech, prostřednictvím adopce.
ale my potřebovali být banální / a jen si povyndávat dreny / z hlubokánských ran.
Irena Šťastná je autorkou šesti básnických sbírek, z nich poslední nazvaná „Dny. Roky. A co víc?“ vyšla v roce 2021. Po chvíli zkoumání online snadno odhalíme, že jejím bydlištěm je obec Dobroslavice v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. O souvislostech bydliště a literárního bydliště duše a jiných lokacích autorských kořenů si píšeme v tomto rozhovoru na samém kraji roku 2023.
Foto: Radka Kratochvílová
ale my potřebovali být banální / a jen si povyndávat dreny / z hlubokánských ran.
Jednotlivé básně někdy působí jako křehká vlákna mezi neodbytnou minulostí a steskem současnosti. Zase jsme v exteriéru.
Osobní epizodické zážitky, emotivní erupce, zábleskové vzpomínky znovuvybavované autobiografickou pamětí jako informativní zásoba k projekci ovlivněné situačním kontextem…
Ve starších mapách jsme našli neexistující polní cesty, ty obnovili a osázeli stromy, o které pečujeme na dobrovolnické bázi v pravidelných intervalech, prostřednictvím adopce.
