(1930, Sýrie), básník. Jeho „poezie je žhnoucí, neustále sama sebe obnovující, heterogenní, kinetická a explozivní, vždy prolamuje kódy a podvrací systémy – vždy hledá sebe sama a sama k sobě se vrací, ovšem prostředky věčného exodu od sebe sama.“ V 50. letech žil v Libanonu, kde se stal ústřední postavou celosvětového arabského básnického hnutí. V roce 1956 pomohl založit literární časopis Shiʼr (Poezie) a v roce 1968 založil jeho nástupce, stejně tak prestižní časopis Mawakif. Oba hrály zásadní roli v arabské literární tradici. Je považován za jednoho z největších žijících básníků a často citován jako nejhlubokomyslnější kritik arabské kultury od předislámských dob. Z jeho rozsáhlého díla: Kdyby jen moře mohlo spát (If Only the Sea Could Sleep), Stránky dne a noci (The Pages of Day and Night), Čas mezi popelem a růžemi (A Time Between Ashes and Roses), Úvod do arabské poetiky (An Introduction to Arab Poetics), Súfismus a surrealismus (Sufism and Surrealism) a Násilí a islám (Violence and Islam). Žije v Paříži.