pocta ošoupanému kabátu

v Kinského zahradě

s Olanem

igelitkou

a morčetem v kapse od kabátu

taje sníh

s kopcem to jde z kopce

kapky potu na zadku

olan běží

víno se nám točí v rukou

pes štěká

ale nekouše

agónie vagónů

„zavřete oči, jen se dívám

skrze rozestlané dveře

na její podpatky“

v metru s Indem

co olizuje své velké rty

dívka s červenými kalhotami

a perlou na řasách

její podivuhodná kabelka říká:

„zavřete oči, jen se dívám

skrze rozestlané dveře

na její podpatky“

mrazí mě touha v kůži na hlavě

pod vlasy malý les myšlenek

jen malinkatý

klesáme v hlíně

co kdysi bývala

uprostřed města

v okně náš stín

kabely co se táhnou ve vlnách

a pak ty podpatky

1. 1. 2015

děti jsou pryč

jsme tu jen ty a já

děravá rodina

(vánočka kyne)

běžím krajem houslí

jsem sama se svým sluncem

mořem, pískem

brodím se hlouběji do vody

plavu proti vlnám

chci jít dál a ještě dál

voda mě nese zpátky

stále jsem to já?

Zakázaný psaní/pod peřinou

napříč všemu

něhu vemu

vyhrabu ji ze sněhu

s otazníkem:

uděláš mi na sklonku

zádumčivou mlaskonku?

Ryby v nájmu

jen tak si plavou v pokojích

5×4 metry krát počet bytů

několik pater

celý dům je plný ryb

zá-clony nemají

dobře se jim kouká ven

my… jsme lidské ticho

svatba/lobeč

„pojď pryč“

ležíme ve hvězdách

vážíme slova do mašlí

aby to nebolelo

polibkem zimy

líbe nás zem

a nebe se točí

asi jak jsme opilí

láskou ke drogám

srnky a srnčata

celé rody nocí jdou

křížem

po betonu

nevěsta tančí

léto

prosvítá skrze zlaté vlasy

matky    vůně synů, vůně slunce

mravenci přivřeným okem

jako obři, jako bozi

sen

u dna se špatně dýchá

nejsem ryba

přesto kapří huba nad hladinou

nemůže se nadechnout

pak slon skočil mi na záda

jen nepadni na kolena

nezvedneš se

křičíš shora

tys koho nevidím

————————————————————-

do žluta je slunce z papíru

i vjemy toho zánočního manýru

sen jako sen

vítr lechtá tě pod nosem

žlutavo

ach zlatavo

oči ani nedutají

dlaně svírá, něco tají

foukej pane

poletí si

——————————–

lepíme se na sebe

země a já

krokem gravitačním

rozvláčné jaro

mokré stíny

vítr ti šepotem do vlasů

ššššššššš

——————————————

máš motýly ve vlasech

ty divočino

a tvoje svaly

rozestoupily se jako kontinenty