Josef Feigl, tlumočník a překladatel, se narodil roku 1908 v Praze. Prožil téměř celé 20. století se všemi těžkými zvraty, které přineslo a které jsou popsány v pamětech, připravených k vydání jeho dcerou Evou Feiglovou.

Josef Feigl se svou manželkou Ernou prožil čtyři válečné roky v lodžském ghettu. Přesto podává své vzpomínky se značnou dávkou humoru a sebeironie, která je mu vlastní. Soustředí se na pozitivní stránky života a válečné roky v ghettu přechází jakoby mávnutím ruky. Teprve poslední kapitola sepsaná jeho dcerou, narozenou po válce, dává nahlédnout do niterných pocitů rodiny, která prošla holokaustem, a ztratila většinu příbuzných. Vypovídá tak o porušené komunikaci v rodinách, jež prošly velkým traumatem.